Poporodní deprese má v angličtině poetický název baby blues, ale jedná se o závažný problém, se kterým se setkává zhruba 10 - 20% maminek. Ačkoli nejčastěji se potíže projeví v průběhu šestinedělí, nejsou výjimkou případy, kdy se s depresivními stavy setkají nastávající maminky už v průběhu těhotenství nebo později v průběhu prvního roku života dítěte. Několik let starým zjištěním je, že se poporodní deprese týkají i tatínků a souvisí zejména s obavami o finanční zajištění rodiny či s tím, jak se jim podaří s dítětem navázat vztah.
Poporodní deprese se projevuje pocity bezvýchodnosti, úzkosti, obav a neschopnosti postarat se o dítě. Mezi příčinami poporodní deprese se uvádí hormonální výkyvy související s těhotenstvím, porodem a kojením, fyzické vyčerpání a spánková deprivace, které s sebou péče o malé miminko přináší. Další faktory, které k rozvoji onemocnění přispívají, jsou například prodělané depresivní stavy v minulosti, sklon k úzkostnosti, neuspokojivé rodinné či finanční zázemí a v neposlední řadě nerealistická očekávání a přehnané nároky na sebe samu.
Asi každá žena, která čeká dítě, si představuje, jaké to bude, až se to malé narodí. Někdy se ale očekávaný příliv nekonečné lásky nedostavuje. Žena je vyčerpaná z porodu a kvůli péči o miminko a případně i starší děti si nemůže dostatečně odpočinout. K tomu se mohou přidat potíže s kojením. Představa, že bude doma uklizeno, vyžehleno a navařeno také bere za své. V tomto okamžiku už je maminka jen krůček od pocitu, že ve své mateřské roli selhává. Možná měla příliš idealistickou představu o tom, jak bude začátek mateřství probíhat, možná ji hovory s kamarádkami nepřipravily na to, že to může být i hodně těžké.
Co pomůže? Snažte se hodně odpočívat. Zlaté pravidlo říká, že když spí dítě, má spát i matka. Zaúkolujte manžela, rodiče, sourozence nebo kamarádky. Určitě se najde někdo, kdo vyzvedne starší dítě ze školky, povozí kočárek, zatímco se trochu vyspíte, nebo uvaří. Nebojte se říct si o to, co potřebujete nebo co si přejete. Využijte pomocné ruce, které se vám nabídnou. Otevřená komunikace v rámci rodiny a nejbližšího okolí je velmi důležitá. Nebojte se sdílet své pocity a obavy se svými nejbližšími. Nestyďte se za to, že o sobě pochybujete.
Pokud depresivní stavy přetrvávají déle než dva týdny nebo pokud se objeví myšlenky na to, že byste ublížila sobě nebo svému dítěti, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Udělejte to i v případě, že vám rodina nebo kamarádky nerozumí a nechápou, co prožíváte. Třeba mají jiné zkušenosti. Je důležité, abyste věděla, že na to nejste a nemáte být sama. Psychoterapeut vám umožní svobodně sdílet své pocity, úzkosti, obavy a pochybnosti. Nebude vás soudit, za to, co prožíváte, ani nebude hodnotit, jaká jste matka. Pomůže vám najít zdroje pomoci jak uvnitř sebe, tak i ve svém okolí. Když se postaráte o sebe, pomůže to vašemu dítěti i celé vaší rodině.
Zveřejněno: Zázraky medicíny, 6/2018
Comentarios